Zámek
Komplex budov při soutoku Vltavy a Berounky stojí v
místě, kde král Přemysl Otakar II. v r. 1268 založil lovecký dvůr s kaplí sv.
Jakuba. V r. 1292 za Václava II. byly budovy upraveny pro klášter cisterciáků
(Aula regia). Od r. 1296 se stavěly nové klášterní budovy, dokončené r. 1333.
Klášterní kostel P. Marie se stal pohřebištěm posledních českých králů z rodu
Přemyslovců (archeologický výzkum odhalil půdorys tohoto zaniklého kostela).
Dnešní podoba kláštera je výsledkem barokní
výstavby z 1. pol. 18. stol. podle projektu G. Santiniho a F. M. Kaňky. V r.
1784 byl klášter zrušen a přeměněn v zámek. Konvent byl postaven podle projektu
G. Santiniho v době před r. 1709. Dostavba se uskutečnila v I. 1724-1732 podle
změněných plánů F. M. Kaňky. V I. 1912-1925 byla budova restaurována podle
projektu A. Čenského a O. Nyppla. V severním křídle je refektář s freskovou
výzdobou F. X. Palka (1770). V patře je Královský sál, dokončený r. 1727, se
štukovou výzdobou T. a M. Soldattiů a s freskami V. V. Reinera. V bývalém
konventu je dnes instalována expozice Národní galerie. V parku je též umístěno
množství plastik ze sbírek NG. Prelatura, v jádru gotická budova se
zachovanými portály, byla barokně přestavěna do r. 1739 asi podle projektu F. M.
Kaňky. Restauroval ji v I. 1911-1912 D. Jurkovič. V patře jsou místnosti s
cyklem fresek V. V. Reinera (1739) a F. X. Palka (1762). U budovy stojí věž, v
přízemí gotická, s barokní cibulovou bání (1703). Vedle ní je novorenesančně
upravená stavba se sgrafitem na průčelí. Kostel sv. Jakuba Většího je původně
gotický, v I. 1650-1654 rozšířený a přestavěný ranně barokním stylu. Uvnitř na
hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí P. Marie od G. B. Piazzety (1743-1744). Na
jižním bočním oltáři je umístěna kopie gotického deskového obrazu Zbraslavské
madony z doby po r. 1350. Po stranách jsou obrazy P. Brandla (1730). V severní
lodi je obraz K. Škréty (2. pol. 17. stol.). V lodi kostela stojí pomník
Přemysla Oráče od J. Štursy a P. Janáka (z r. 1924) se schránkami lebek králů
Václava II. a Václava III. a královny Elišky Přemyslovny.
