Radnice MČ Zbraslav Zbraslav.Info Zbraslavské noviny Historie Zbraslavi
Zbraslav.Info



Aktuálně

Pište nám o tom, co se děje ve Vašem okolí a co Vás zajímá
antonio.jpg, 10kB

Kalendář

2003-0
Článek

Odsun českých obyvatel Zbraslavi zahájen?

V pátek 13. června 2003 si české obyvatelstvo zvolilo svou budoucnost v referendu. Bohužel, jaká budoucnost je pro tento národ přichystána se obyvatelé pražské městské části Praha-Zbraslav dozvěděli záhy potom – na zasedání zastupitelstva městské části 18. června, tj. již několik dní po ukončení referenda.
Před referendem nás političtí představitelé ujišťovali, že nám po referendu nic nehrozí, zejména pokud jde o věčnou hrozbu českého národa – o rozpínavost naších německých sousedů. Moje rodina má na okupaci německými nacisty dvě hrůzné vzpomínky: První jsou vzpomínky mé matky, české učitelky, která v roce 1938 působila v pohraničním městě Falknov (dnes Sokolov) a unikla odtud koncem září před terorem Henleinových bojůvek na poslední chvíli, zachránila si pouze holý život, veškerý majetek musela zanechat tam. Rodina mojí babičky utrpěla škodu, když jí nacističtí okupanti vyhnali z rodné vesnice Kamenný Přívoz na Sedlčansku (naštěstí jen k příbuzným přes řeku), když celé Sedlčansko zabrali pro rasově čisté prominenty. Proto jakékoliv aktivity německých neonacistů pana Posselta, zejména zřízení jejich „kanceláře“ na pražské Malé straně, budí mou značnou nedůvěru s obavami, aby se ona historie neopakovala, nemluvě o kolaboraci českých prominentů s těmito živly, zejména bývalého presidenta Václava Havla.
Život českého národa ve 20. století byl poznamenán několika mocenskými diktáty: 30. září 1938 v Mnichově, 15. března 1939 v Berlíně, koncem srpna 1968 v Moskvě a 15. dubna 1999 v Bruselu. První dva diktáty vedly k nacistické okupaci, třetí následoval sovětskou okupaci, čtvrtý je diktát Evropského parlamentu, který požaduje mimo jiné další privilegia pro cikánskou menšinu a svou výzvou ke zrušení presidentských dekretů z roku 1945 fakticky prohlašuje Evropskou unii za právního nástupce nacistické Třetí Říše. První tři diktáty přinesly našemu národu nesmírné utrpení, utrpení vyplývající ze čtvrtého diktátu právě prožíváme.
Celý můj život byl poznamenán bytovým problémem. Bydlel jsem u své matky na pražském Žižkově – tam měly šanci získat byt, dokonce opakovaně, zejména cikánské rodiny, čeští občané neměli šanci. Proto se mi kromě krátké přestávky na zahraniční stáži podařilo vést plný život ve vlastním bytě až počátkem 80. let, kdy zemřel můj strýc v Českých Budějovicích a odkázal mi družstevní byt; ten se mi šťastně podařilo vyměnit za byt na Zbraslavi kde žiji doposud, konečně jako důstojný člověk. Bohužel to mi už bylo skoro 40 let, na založení rodiny už velká šance nebyla.
Včera, pět dní po referendu, se konalo zasedání zastupitelstva městské části Praha – Zbraslav. Hlavní hrozba se ukrývala pod bodem s nevinným názvem „Privatizace bytového fondu“ – jako bychom neměli zkušenost, že pod podobnými názvy se skrývají ty nejhorší zlodějiny a tunelářské akce. Situace připomínala ony čtyři zmíněné diktáty – starosta oznámil občanům, že značná část obecních bytů bude „privatizována“ – za nejvyšší možnou cenu, bez ohledu na jejich stav, na sociální postavení stávajících nájemníků, nucený prodej domů stojících na cizím pozemku s nevyjasněnými restitučními nároky. Snad v majetku Bartoňů z Dobenína – jednou jsem v interpelaci žádal pana ministra zemědělství Josefa Luxe, zda je oprávněné jejich obvinění podle některých materiálů z kolaborace s nacismem (členství v Lize proti Bolševismu, kterou citují Benešovy dekrety mezi kolaborantskými organizacemi). – odpověď byla nejasná, ale pokud je obvinění oprávněné, leccos by to vysvětlovalo. Cena byla taková, že pro většinu občanů byla sociálně neúnosná – ve skutečnosti se nejednalo o pokus o privatizaci, ale odsun nepohodlných občanů a pravděpodobně uvolnění těchto prostor pro někoho jiného – pro novou chartistickou šlechtu? pro Bartoně? Pro budoucí bruselské okupační úředníky? Pro sudetské Němce? Kdož ví? Konečně, právě na Zbraslavi najdete nejprogresivnější pražskou ulici – ulici Tunelářů.
Dovolil jsem si na zasedání upozornit na některé okolnosti. Upozornil jsem na to, že zatímco výstavbou zídky v okolí náhradních bytů pro neplatiče se dokonce zabýval i americký Kongres, když jejich obyvateli byli Cikáni, to při masovém odsunu českých obyvatel z řádně získaných a řádně placených bytů neznámo kam nikoho nezajímá – zřejmě čeští obyvatelé jsou opět stejně jako za nacistické okupace předurčeni k likvidaci, pokud nejsou ochotni kolaborovat a nechat se poněmčit. Označil jsem situaci za rasovou diskriminaci, žádal jsem o vysvětlení, žádné jsem nedostal. Uvedl jsem i analogickou politiku nacistů a citoval jsem i některé evropské humanisty – kolegy pánů radních, zejména Adolfa Hitlera, ke kterému mají názorově tak blízko.
Pan starosta hovořil o „prodeji“ bytů – ujistil jsem ho, že jednostranný diktát není dobrovolným prodejem – podobně to řešili jen nacisté a komunisté. Nabízet k prodeji byt na pozemku, jehož majitel není přesně znám – to už je asi možné jen u nás. Ve skutečnosti musí občan prostě odevzdat úplatek, aby mohl dále užívat byt, který obec získala jako podnikový bezúplatným převodem a který občan už prakticky několikrát zaplatil formou daní. A proč má občan kupovat byt v obci, která se chová neuctivě nejen k vlastním občanům, ale dokonce i k obětem nacismu (viz příloha o provokaci BIS v Lahovicích – pod správou Zbraslavi) – jak má člověk hledat zastání v současné době, kdy nás neonacismus opět bezprostředně ohrožuje, u lidí, kteří nedokáží ani projevit úctu k jeho obětem?
Protože nespokojených obyvatel bylo více, neshodlo se nakonec zastupitelstvo na ceně (naštěstí je v něm i pár slušných lidí), jednání bude pokračovat.
I já hodlám pokračovat v jednání – svoji stížnost předám všem institucím, které do toho mají co mluvit, českým i zahraničním. Konečně – s nacisty vyjednával český odboj nejen formou stížností a většina zbraslavských občanů s láskou vzpomíná na Vladislava Vančuru, kterého odvezli odtud přímo na popraviště. Pravda, najdou se i tací, kteří raději analyzují, jak to bylo s jeho členstvím v KSČ – jako by to u oběti nacistů nebylo nepodstatné. Ve skutečnosti jim asi vadí sám fakt pietní vzpomínky na odbojáře – podobně jako v Lahovicích.



Jiří Šoler
Zbraslav, čtvrtek, 19. června 2003

Příloha: výpis anonymního příspěvku z internetové diskuse Praha – Zbraslav --- lze najít na Internetu na adrese http://narodnilisty.wz.cz/2003/nl3/lahovice.html

Odesláno: Poslanecké kluby Poslanecké sněmovny, senátor Eduard Outrata, několik dalších adres.

(c) Jaroslav Pavlíčekhttp://Zbraslav.Info - soukromý informační server o městské části Praha - Zbraslav a okolí