Radnice MČ Zbraslav Zbraslav.Info Zbraslavské noviny Historie Zbraslavi
Zbraslav.Info



Aktuálně

Pište nám o tom, co se děje ve Vašem okolí a co Vás zajímá
bbkurzy.jpg, 6,8kB

Kalendář

2004-0
Článek

Milí přátelé,

vítám srdečně všechny, kdo se tu dnes sešli, aby uvedli do života knihu Miroslava Hucka U nás ve Zbraslavi - obrazová kronika z let 2001- 2003. Vidím kolem sebe samé známé tváře a některé dokonce poznávám i díky fotografiím otištěným v knize. Kniha u nás ve Zbraslavi je totiž především o lidech, je o nás, kteří zde společně žijeme. Nenajdete v ní fotografii české mobilní pracovní síly putující deregulovanou Evropou za výhodnějším uplatněním s cílem podpořit, jak by řekl filosof, růst růstu. Takové by nás chtěli vidět eurorealisté, alespoň to tak před týdnem při besedě tvrdili. Jen tak pro zajímavost, na konci tohoto týdne i s touto představou vyhrají volby.

Kniha Miroslav Hucka je věnována úplně odlišnému typu člověka, a to člověku zbraslavskému – usedlému. Ten je v ní zachycen s lehkostí zkušeného fotografa – dá-li se to tak říci. Je zachycen ve všech svých rozmanitých podobách. V knize Miroslav Hucka naleznete významné a proslavené obyvatele a uvědomíte si, že jich není zas tak málo. Neleznete v ní potomky slavných lidí, ale i jiné známé postavy, bez kterých si Zbraslav není možné představit. Za všechny bych tu jmenoval Petra Nebrasku, který v knize vystupuje s touto zažitou přezdívkou – člověk musí chvíli přemýšlet, aby s i vzpomněl na jeho občanské jméno.

Spolu s galerií lidí se proměňuje i prostředí, malíř je vyfocen ve svém ateliéru, řemeslník ve své dílně, učitel ve škole, zastupitelé při svém jednání, redakce novin u redakčního stolu. Miroslavu Huckovi se tak při své cestě za lidmi zbraslavkými podařilo důkladně zmapovat všechna významná prostředí od kostelů, přes dílny, školy a výrobní podniky až po místa, kde se lidé baví. Spolu s autorem tak můžete nahlédnout i do míst, do kterých se jen tak nepodíváte, dokonce mohu prohlásit, že do některých se bez něj nikdy podíváte. Tuto skutečnost oceníte až při listování knihou samou.

Prohlédnete si vily, kde žijí, potomci slavných otců, nahlédnete do sboroven, do kostelů i do kaple, uvidíte řemeslnické dílny zbraslavského podzámčí, seznámíte se výrobními prostory závodů, uvidíte dětský domov Charlotty Masarykové, místní zastupitelstvo při jednání, seznámíte se s tím, jak se dělají noviny…

 

S umanutostí kronikáře není nic vynecháno. Kromě různých míst a prostředí nás kniha provází i ročním časem. Časem poklidného roku 2001, v němž se život na Zbraslavi zdál být krásným a ničím nerušeným. Je zachycen rytmus všedních dnů i všech pro město významných událostí – jarní jízdou s kopce bez šlápnutí počínaje a podzimní Vejvodovou Zbraslaví konče.

Roční období, jásající krajina na jaře anebo naopak krajina pod sněhem jsou zachyceny na pozadí lidských aktivit. Na stránkách kroniky objevíte jízdu na koni komořanskou plání, bruslení na Krňáku anebo vynášení Morany do Vltavy. A tak jako lidé jsou zachyceni bezprostředně a živě je krajina na fotografiích Miroslava Hucka malebná až půvabná. V první chvíli vás napadne: to snad není možné, že žiji v tak krásném místě!

Fotografa-kronikáře Miroslava Hucka jsme v prvním roce jeho práce, tedy v roce 2001, téměř nevnímali při jeho práci. Jestliže byl v tomto bezstarostném roce při svém putování Zbraslaví tichý a nenápadný, o rok později je tomu jinak. V roce 2002 byl přijímán jako dokumentarista pro rodinou kroniku, ale i pro pojišťovnu při likvidaci pojistné události. Zdokumentovat ničivou povodeň jako by se stalo jeho smutným údělem – o to smutnějším, že pořizoval i fotografie svého povodní poničeného domu, fotografoval haldu zničeným knih, svých milovaných knih. Samotné fotografie bez autentického prožitku však po čase jakoby ztrácely na síle, jejich děsivost se stávala poněkud všední. Vím o tom, že Miroslav Hucek váhal se zařazením svého osobního deníku do této knihy. Jsem přesvědčen o tom že udělal správně, pakliže jej do knihy včlenil. Povodeň se sebou přinesla řadu smutných příběhů, ale všední zápis (původně neurčený pro publikování) je velmi výmluvný a neztratí na své výmluvnosti ani časem.

Kniha je obrazovou kronikou i roku následujícího – roku obnovy. Obnova je v ní zachycena ve své velkorysosti a síle. Zbraslav oč ztratila „fyzicky“, na domech a a na přírodě, o to více získala na pocitu sounáležitosti lidí zde žijících. Rozmnožil se cit pro společenství, pro místní komunitu, narostla šíře a hloubka komunikace mezi lidmi, zesílil kulturní život. Dnešní setkání to výmluvně dokazuje.

Přeji knize Miroslav Hucka dlouhý život a teplou náruč čtenářovu.

 

(c) Jaroslav Pavlíčekhttp://Zbraslav.Info - soukromý informační server o městské části Praha - Zbraslav a okolí