Radnice MČ Zbraslav Zbraslav.Info Zbraslavské noviny Historie Zbraslavi
Zbraslav.Info



Aktuálně

Pište nám o tom, co se děje ve Vašem okolí a co Vás zajímá
autoskola.jpg, 11kB

Kalendář

2004-0
Článek

Nesouhlasíme s navrženým způsobem protipovodňové ochrany Zbraslavi

Události srpna roku 2002 zasáhly přímo či nepřímo každého z nás. Daly nám pocítit sílu přírodního živlu a jako již mnohokrát nás přesvědčily, že člověk není všemocný.

Městská část Praha-Zbraslav patří mezi místa, která byla povodněmi v roce 2002 těžce zasažena, zejména dolní Zbraslav, Zaběhlice, Lahovice a Lahovičky, Závist a Strnady.

Ve snaze zabránit opakování této katastrofy byl předložen návrh za více jak 500 mil. Kč oddělit dolní část Zbraslavi od řeky betonovou zdí o výšce 2,5 až 4,7 metru a o hloubce založení pohybující se okolo 10 metrů po celé délce od Kamenolomu Zbraslav po zbraslavský zámek a vybudovat komplikovaný přečerpávací systém s 10 velkými hradidlovými komorami umístěnými podél zdi. Aniž by byl jakkoli zjišťován názor či přání těch, které má zeď chránit, či těch, kterým výrazně změní život na Zbraslavi, byla zahájena potřebná řízení, aby stavba mohla být započata v nejbližším možném termínu.

Není pochyb o tom, že je nezbytné učinit všechna dostupná opatření, aby se v co největší míře zabránilo škodám, které může kdykoli způsobit povodeň, byť i menšího rozsahu než v roce 2002. Není však také pochyb o tom, že opatření by měla být komplexní, a to nejen na úrovni městské části či obce, ale celých regionů ba státu jako celku. Výstavba protipovodňové stěny je příkladem jednostranného dílčího řešení, které v některých důsledcích situaci i zhorší.

Jak totiž sám projektant* uvádí, ani toto navrhované řešení nezajistí zcela ochranu proti prosáklým vodám a jejich účinku na chráněné stavby. Navíc projektant přiznává, že:

  • za primární se považuje bezpečnost prvků protipovodňové ochrany proti jejich porušení, resp. ztrátě stability;
  • v chráněném území dále od protipovodňové stěny se připouští místní hydraulické prolomení, nekontrolované průsaky, vývěry vody či porušení terénu (např. komunikací) způsobené vztlakem podzemní vody;
  • navržené řešení nezohledňuje jednotlivé hlouběji založené stavby v chráněném území, u nichž se připouští porušení podlah sklepů, jejichž ochranu považuje projektant za záležitost jejich majitelů.

Z těchto i z následujících důvodů nesouhlasíme s navrženým způsobem protipovodňové ochrany Zbraslavi a se způsobem, jakým se o těchto opatřeních rozhoduje, neboť se domníváme, že:

  • Ačkoliv se jedná o stavbu, která trvale ovlivní životní podmínky v dolní části Zbraslavi a přilehlých místech, neměli obyvatelé Zbraslavi a okolí možnost vyslovit s touto stavbou svůj souhlas či nesouhlas a bylo jim poskytnuto jen minimum informací.

  • Protihlukovou funkci protipovodňové zdi, která je v souvislosti s její výstavbou zdůrazňována, je možno konstrukčně zajistit efektivněji a s využitím zeleně též estetičtěji.

  • Protipovodňová zeď je navržena pouze pro ochranu dolní Zbraslavi, při případném opakování průtoku z roku 2002 by její stavba výrazně zhoršila následky povodně v oblasti Závisti, Strnad, Jarova a vysoce pravděpodobně i v Lahovicích a Lahovičkách. Obětování těchto míst považujeme za nepřijatelné.
  • Konkrétní navrhované řešení je světově unikátní a tudíž nutně řešení neprověřené. Nebyl zpracován žádný oponentní odborný posudek na tuto stavbu, a to ani přes skutečnost, že její existence v případě její nefunkčnosti zhorší dopad povodně na chráněné území.
  • Stavba zdi zcela jistě změní přirozený režim podzemních vod, které jsou v oblasti Zbraslavi velmi četné. Narušením proudění jednotlivých pramenů může dojít k nežádoucímu vzestupu hladiny podzemní vody, čímž zřejmě dojde k významným změnám v pevnosti podloží a tím následně i k narušení statických poměrů přiléhajících i vzdálenějších objektů a přinese též jiný vlhkostní režim těchto objektů.
  • Další riziko je spojeno s přívalovými dešti, jejichž výskyt je v současné době mnohonásobně pravděpodobnější než výskyt povodní. Zahrazením dolní části Zbraslavi dojde k vytvoření uzavřeného území, které přívalovou vodu zadrží.
  • Výstavba protipovodňové zdi si vyžádá vykácení značného množství zeleně bez odpovídající náhrady a stavba následně ani neumožní výsadbu jakékoli stromové zeleně podél zdi z důvodu nebezpečí narušení drenážního systému.
  • Masivní šedá neprůhledná stěna zcela znehodnotí estetický vzhled Zbraslavi. Svou nadzemní částí způsobí v některých úsecích neřešitelné problémy obytným objektům, které jsou od projektované hráze vzdáleny max. 3 m a jejich základové spáry jsou cca 2 m pod úrovní vozovky silnice K Přehradám. Tím se trvale výrazně zhorší podmínky bydlení včetně psychických dopadů na obyvatele.
  • Ačkoliv je celá stavba vysoce finančně náročná nebyly zpracovány jiné varianty řešení protipovodňové ochrany Zbraslavi (včetně varianty nechráněné Zbraslavi a jejího okolí se systémem vyplácení náhrad škod). Ačkoli existuje řada dalších možností, jak zmírnit zničující dopad záplav a objevují se i nová technická řešení, v případě Zbraslavi se vůbec neuvážily jiné způsoby řešení ochrany proti povodním

  • S ohledem na typ podloží se ani při navrhované hloubce založení hráze v době povodní nedá zabránit spodním průsakům, které výrazně znehodnotí účinek hráze. (Zde je třeba vzít v úvahu i fakt, že většina podzemních vod na katastru Zbraslav i Lahovice souvisí s vodou Berounky.) V případě podobné situace jako v roce 2002 je těžko odhadnutelné chování vzduté Berounky, jejíž hlavní proud při velkých povodních se přesouvá do původního koryta, tj. do toku Krňova, kde bude brzděn výtokem Vltavy ze zúženého profilu. Lze proto předpokládat další vzdutí Berounky, která ohrozí národní kulturní památku Zbraslavský zámek a do Zbraslavi nateče kritickým místem okolo mostu přes Krňov. Místem, které má být podle projektu chráněno jen pytli s pískem.
  • Součástí navrhovaného řešení je také systém odvádějící vnitřní vodu, který bude tvořen deseti velkými podzemními hradidlovými komorami a čerpadly, která budou odčerpávat nashromážděnou vodu (některá i 1 m3 za vteřinu). Čerpadla nemají vlastní zdroj energie a budou muset být napájena z přivezených mobilních agregátů. Vybudování tohoto odvodního systému si vyžádá rozsáhlou stavební činnost po celé dolní Zbraslavi, kdy kromě vybudování drenážního systému a hradidlových komor bude nutno přeložit v některých místech i stávající inženýrské sítě.
  • Veřejně nebyla vůbec diskutována varianta, zda namísto tohoto komplikovaného řešení se nejeví účelnější provedení drobnějších místních opatření, která by zabezpečila Zbraslav proti víceletým povodním a pro případ velkých povodní (1890, 2002) zřídit z části peněz určených pro výstavbu protipovodňové ochrany úročený účelově vázaný fond, ze kterého by případné škody byly v budoucnu uhrazeny. Jen pro představu stavba protipovodňové zdi má stát cca 500 mil. Kč (bez nákladů na budoucí údržbu!). Na dotacích postiženým zbraslavským občanům bylo vyplaceno z veřejných rozpočtů cca 80 mil. Kč. Pokud by se uložila do banky i jen poloviční částka určená pro výstavbu (250 mil. Kč), jež by byla určena na vyplácení dotací postiženým, pak by při 5% zúročení bylo za 10 let na tomto účtu už 400 mil. Kč (za 20 let 660 mil. Kč atd.). To znamená, že by bylo možné při případné velké vodě vyplácet dotace několikanásobně větší, než byly ty, které se vyplácely postiženým povodní z roku 2002. Navíc by se ušetřily nezbytné provozní náklady spojené s údržbou protipovodňové stěny a Zbraslav by se vyhnula všem negativním dopadům, které stavba protipovodňové zdi přinese.

(c) Jaroslav Pavlíčekhttp://Zbraslav.Info - soukromý informační server o městské části Praha - Zbraslav a okolí