Radnice MČ Zbraslav Zbraslav.Info Zbraslavské noviny Historie Zbraslavi
Zbraslav.Info



Aktuálně

Pište nám o tom, co se děje ve Vašem okolí a co Vás zajímá
bbkurzy.jpg, 6,8kB

Kalendář

2004-1
Článek

Já nemám to srdce se nepodepsat

 

 

Tento text byl sepsán jako reakce na článek pana architekta Paška pro vysvětlení několika informací které jeho dopis nastínil. Mohl bych začít třeba tím aby se každý ze svého křesla podíval ke …….., ale neudělám to. Předně je to velmi účelové a za druhé si myslím že vnášet podobné emoce do diskuze je velmi nezodpovědné. Každého z nás postihla povodeň více než jsme si původně připouštěli. Každý se s ní vyrovnáváme jinak a každý máme na protipovodňovou ochranu jiný názor. Jsme neodborníci, a to chci předeslat především. Naším společným cílem by ale i tak mělo být nejen kontrolovat veřejné finance ale i nutit naše „volené“ zástupce aby pracovali ve veřejném zájmu. V našem zájmu.

 

Pokusím se tedy zodpovědět několik dotazů. Předně: odborníci resp. projektanti Zbraslavského projektu nebyli zváni z čistého a prostého důvodu. Neměl by jim kdo oponovat. Všichni jsme jak jsem již předeslal neodborníci a tak by většina z nás musela býti uspokojena s konstatováním projektanta: „Nemohu Vám tady vysvětlovat principy aplikované hydrodynamiky, prostě mi musíte věřit“. Touto větou ohromí nás ovšem již ne obeznámeného odborníka. Proč nemohl být takový pozván? To není příliš složité. Je jich velmi málo a jen zlomek těchto odborníků není zapojeno do tohoto projektu abychom mohli získat objektivní pohled. Navíc jde o obrovský soubor opatření kterým se musí věnovat velké množství odborníků z široké oblasti CO, Hydrodynamiky, Geologie, Hydrologie, Architektury, Strojírenství, Stavebnictví a také Povodí. Tedy zaplnili bychom salonek samými odborníky a nejen že bychom se tam nevešli hlavně bychom jim ani nerozuměli. To ale nebyl účel takového setkání. Daný problém a řešení by si musela celá řada z nich odborně nastudovat, otestovat, propočítat aby pak mohla tuto oponenturu obhájit. To něco stojí. Minimálně čas který většinou hledají velmi těžko. Abychom byli důslední měli bychom si pozvat tvůrce řešení z Francie, Německa, Rakouska a třeba i Itálie* kteří mají se stejným problémem své zkušenosti a také na nich stále pracují.

Ale to nemůžeme udělat v rámci jediného moderovaného večera na Zbraslavi. Prostě na to nemáme. Pozvat si na čtvrteční večer odborníky z celé Evropy je prostě nad naše finanční možnosti. Máme ale možnost jako daňový poplatníci to chtít po našich zástupcích. Zbraslav není jediné město v Evropě zaplavené v průběhu několika staletí. Zajisté bychom našli mnoho již existujících a ověřených řešení a co navíc již vymyšlených.

Účelem tohoto setkání bylo si vyříkat jaké máme či nemáme připomínky k plánované stavbě. Nikdo po nás nemůže chtít abychom suplovali nefunkční vedení obce a jejich laxní přístup k vlastnímu obyvatelstvu.

Toliko o odbornících a převodovkách……..

 

Hladinu hluku pomiňme neboť ta je z principu protipovodňových opatření zcela nepodstatná navíc řešitelná sofistikovanějšími způsoby. Ze své praxe zvukaře mohu odpřísáhnout poučku že zvuk vyslaný z jedné strany na druhou se bude vracet odrazem vždy zase zpět a bude tak způsobovat zpětnou vazbu. Ne náhodou jsou odrazové plochy tlumeny absorpčními materiály a lomeny tak aby jejich zpětný tok nevyvolával reakční potenciál. Opět bych ale raději poukázal na akustiky stavební než na sálové. U této stavby se jedná o podružný efekt a není možné jej přisuzovat k hlavním. Toliko k principům akustiky.

 

Do Zbraslavi zeď nepatří? Nevím. Zbraslav je co do historie takový středověký městis a věřím že určitá míra hradeb by mu po estetické stránce i slušela. A právě povrchové zpracování by mělo být jedním z důležitých faktorů. Z mého pohledu je však v tuto chvíli podstatná jen málo. Podotýkám z mého pohledu.

 

Proti čemu se musím ohradit je však zda budu do auta lít slunečnicový olej či Mogul. Nebudu nikomu a věřím že nikdo z nás nebude nařizovat či rozhodovat jaké má zvolit řešení PPO. Od toho máme odborníky. Bohužel musím ale konstatovat že ti se ke slovu právě ještě nedostali neboť plánované PPO je momentálně zakázka která je vytěžuje a živí. Ještě jsem neslyšel že by projektant veřejně hanil chléb který ho živí jen proto že nesouhlasí s jeho principy. To by většina z nás už dávno byla na dlažbě. Princip náš zákazník náš pán známe určitě všichni. Situace v tuto chvíli je momentálně jen politickou hrou na téma „Musíme uklidnit lidi po tom co jsme tak strašně nezvládli povodeň. Dáme jim zeď a oni si na ni budou moci sáhnout. To je uklidní!“. Opět tady musím konstatovat že v poměru k ostatní evropě zde zkoušíme princip ochrany obyvatelstva který nikde zatím nikdo v takové míře neaplikoval už čtyři tisíce let**.

 

Za nejhorší problémy současného projektu pokládám:

 

v      Spodní vody a průsaky během povodně. Dle materiálů jde o zeď tvořenou železobetonovými prefabrikáty jejichž váha a hloubka založení (až 9m od povrchu) zabraňuje do určité míry podtékání vystouplé hladiny při povodni. Voda podtlačená tlakem vodního sloupce až 14ti metrů se bude sbírat do drenážních jímek a odtud přečerpávat zpět do řeky. Při váze stěny je to však dle projektu velmi malý objem takto protlačené vody. Naopak v době klidu by spodní voda ve vnitřní (tedy chráněné části) Zbraslavi měla přirozeně podtékat tuto zeď bez větších problémů při stejné zátěži kladené na podloží. A zde vidím kámen úrazu.

Ø       Má-li váha zabraňovat tlaku vysokého vodního sloupce pak musí zcela jistě uzavřít odtok spodní vody při nižších hladinách do doby než si nalezne hranici kdy vody odtékající vyrovnají kvantitu vody přitékající. Zbraslav není jen velké podzemní jezero, jako celá „Lahovická kotlina“ Zbraslav je také ústí mohutných podzemních pramenů které odvádějí přebytečnou srážkovou vodu z části Brdských lesů. „Návětrná plocha“ Zbraslavi je co do plochy také sama o sobě nezanedbatelná. Nicméně nikdy nebyla zpracována studie vytrvalosti a směru proudění spodních vod na Zbraslavi a vyhodnotit jejich sílu na základě pěti vrtů mi přijde nepříliš důstojné velikosti projektu. Z tohoto důvodu je na místě poznámka o přetečení přebytečné vody kanalizací na silnici běžně jako kdykoli jindy trefná. Nicméně by tak zastínila fakt že by tekla ze sklepů a přízemí obytných domů a to i v době kdy by Vltava umírala suchem.

Ø       Má-li váha zabraňovat jen zvýšenému tlaku zvenčí k protečení velkého množství vody pak nastupují faktory destruktivní v období ohrožení. Velký tlak by si mohl najít některý ze silných pramenů a zpětným tlakem vyvěrat třeba sklepem některého z domů kterému by tak porušil statiku bez ohledu na existenci drenáží. Pak by byla kanalizace k ničemu neboť voda do kopce prostě neteče. Zcela tím ale pomíjím fakt že by hloubka založení zdi musela být nižší, lehčí a tedy i snáze porušitelná. Nic mezi tím.

Ø       Technické řešení je sice strašně hezké ale na druhou stranu organizačně velmi náročné. Pro odčerpávání vody z drenážních jam bude součástí dodávky deset čerpacích jednotek spolu s napájecími agregáty o celkovém výkonu 0,5MWh. Ty nebudou v drenážních jímkách ale v době klidu uložené kdesi spolu s agregáty. Osadit deset jímek, zkontrolovat a poopravit agregáty, postavit mobilní prvky a vybudovat pytlovou stěnu u mostku přes Krňák si vyžádá armádu lidí kteří vědí co dělají. Navíc v době kdy ani netušíte že se na Vás valí taková „dvacetiletá“ pak „padesátiletá“,“stoletá“ a nakonec pětisetletá“ povodeň jako před dvěma lety. Odhaduji že na stavbu bude zapotřebí cirka 500 lidí po dobu více než 12ti hodin (od vyhlášení po navezení, osazení ) z různých organizačních i technických struktur. Zbraslav si pomůže….. To jsem slyšel. Ale ví někdo z Vás jak se mění zpuchřelý klínový řemen u 50Kilowat agregátu? Nedej bože ho ještě shánět.

v      Druhý problém je lidský. Zeď je řešení pro zhruba polovinu postižených domů na území Zbraslavi. Zbývající objekty zůstanou nechráněny. A co je nejhorší pro těch osm domů na Závisti je to rozsudek totální. Zúžení koryta o téměř jednu polovinu za pomoci zdi koncentruje a posune hlavní proud vody právě k Závisti. Tichým odhadem všech zúčastněných stran (magistrátu, projektanta i dalších obecních představitelů a odborníků kteří se s projektem seznámili) je, že příští povodeň bude jejich poslední. Pak už nebude Závist tak jak ji známe. „Co je nám do pár lidí, my tady chráníme většinu, oni ať si zařídí svoji ochranu“. Navíc bez náhrady. A tak v případě další povodně (podle zkušeností z roku 2002) by měli nárok na úvěr 800.000,-Kč (jen v případě že splní požadavky bankovního domu) na deset let + pomoc obce při hledání nového pozemku k bydlení (samozřejmě za vlastní). Neměli by tak nárok na kompenzaci na obnovu bytového fondu poškozeného povodní a zůstali by tak naprosto bez prostředků s náhradním ubytováním třeba na Černém mostě. Vyhodit takto osm rodin na ulici ať si hledají své bydlení jak chtějí je pro mne jako domkáře naprosto nepřijatelné. Každá akce vyvolá reakci a tak se k ní musí postavit i investor a to je Pražský magistrát. Jakékoli škody mi způsobí stavba souseda, musí ji on plně kompenzovat. Nevím o tom kde jinde se měří jiným právním metrem veřejnosti, nebo obci. V tom je pro mne velký a nepřekonatelný odpor vůči této stavbě! 

 

Co dělalo kdysi Zbraslav Zbraslaví byla soudržnost. Byli to sousedé kteří si dokázali pomoci a stáli za sebou. Pokud se nepostavím za těch pár rodin nebudu se moci sám sobě podívat do očí. A proto jsem se podepsal pod petici jako jeden z ustavujících členů.

 

 

*) Francie – silné povodně Seina, Loira a její přítoky 1992 a 1994 povodně jsou označovány jako 100 leté.

Německo – Labe, Rýn 1994 a 2002

Rakousko – Dunaj  ohrožen více než 3x v průběhu devadesátých let výskytem více než padesátiletých srážek v povodí. Naposledy v roce 2004.

Víme že Rakousko postavilo obrovským nákladem separátní kanál který odvádí přebytkovou vodu z Dunaje kolem města Vídně. Ve francii a v Německu začal program revitalizace meandrů, zátočin a odkupy rozlivových ploch za účelem většího zadržení vody v přírodě. Projekty na ochranu měst se za posledních deset let rojí jako houby po dešti. Mnohé z nich jsou vyzkoušené. Navíc s nimi mají odborníci první zkušenosti. Jedině takovéto nadnárodní projekty získají finanční podporu z fondů EU.

 

**) jistý čínský vládce v období 2000 let p.k. nechal po několika velmi silných katastrofách v úrodných planinách řeky Mekong vystavět koncentrační hráze v délce několika set kilometrů. Dřevěné kůly zatlučené do země zasypané kameny štěrkem a hlínou o výšce 30metů podél obou stran. Tento zásah natolik znehodnotil krajinu že ta se od té doby nehodí k ničemu jinému než k provozování rýžovišť. V období monzunů ( srážky více od 200mm denně ) se pak řeka velmi často vybřeží i z těchto hrází.

 

 

Tomáš Pelikán

www.lahovice.cz

(c) Jaroslav Pavlíčekhttp://Zbraslav.Info - soukromý informační server o městské části Praha - Zbraslav a okolí