Radnice MČ Zbraslav Zbraslav.Info Zbraslavské noviny Historie Zbraslavi
Zbraslav.Info



Aktuálně

Pište nám o tom, co se děje ve Vašem okolí a co Vás zajímá
vinoteka.jpg, 11kB

Kalendář

2003-0
Článek

Úvahy nad prvním „nevolebním“ zasedáním zastupitelstva

Kdo druhého dne nového roku přišel na zasedání místního zastupitelstva, mohl mít chvílemi pocit, že se ocitl na jednání Parlamentu, chvílemi zas, že jde o natáčení volného pokračování Formanova filmu o volbě miss na hasičském bále. Na jedné straně nebyla nouze o výrazy „koalice a opozice“, „programové prohlášení“, „smysl demokracie“ apod., na straně druhé přecházela diskuse v některých chvílích (díky nezvládnutému řízení jednání, lze-li o řízení vůbec mluvit) ve vzájemné překřikování, kdy nikdo nevěděl, kdo má vlastně slovo.

Zasedání bylo svoláno z iniciativy členů zastupitelstva sdružených pod názvem „Klub zastupitelů Široká koalice pro Zbraslav“ (zřejmě jakási místní varianta někdejší čtyřkoalice). Tomuto způsobu iniciace svolání jednání zastupitelstva (zákonné právo nejméně třetiny zastupitelů iniciovat zasedání) odpovídal i poněkud nešťastný termín. V průběhu jednání také několikrát padl argument, že zastupitelstvo bylo svoláno narychlo a ještě k tomu přes Vánoce a nebylo tedy možné všechny podklady k projednávaným bodům řádně připravit. Tomu šlo jednoduše předejít. Zákon sice říká, že iniciuje-li svolání zastupitelstva minimálně třetina jeho členů, má se konat do 15 dnů ode dne podání takové žádosti (ačkoliv tedy svolavatelé navrhovali 16. leden, žádost podali 19.12. a zastupitelstvo se sešlo v předposlední den oné 15denní lhůty). Stačilo však iniciátory na tuto formální záležitost upozornit a ti by pravděpodobně byli srozuměni s tím, že se zastupitelstvo uskuteční až po uplynutí oné lhůty v termínu, který sami navrhli. Zákon takovou flexibilitu nevylučuje. Přesto se však zasedání zúčastnili až na jednoho všichni zastupitelé a na místní poměry i poměrně značný počet občanů (především z Lahovic a Lahoviček).

Diskusi o obnově Lahovic a Lahoviček, tedy území v městské části nejvíce zasažených loňskými povodněmi byla také věnována podstatná část zasedání. Nová rada a zastupitelstvo dostaly do vínku skutečně nezáviděníhodný úkol, stejně jsou však na tom desítky dalších obcí a městských částí. Ukázalo se ovšem, že dosud neexistuje ucelenější koncepce obnovy poškozených území. Jistě, vše je otázka peněz a dimenze rozpočtu městské části a finančních vztahů k hlavnímu městu Praze je dostatečně známa. Zarážející však byla informace, že třetinu (6 mil.Kč) z částky, kterou hl.m.Praha poskytlo závěru loňského roku Zbraslavi jako účelovou neinvestiční dotaci (tzn.dotaci na opravy v území povodní poškozeném) městská část Praze zase vrátila, protože se pro tyto peníze nenašlo využití (!). Ano, termín stanovený Magistrátem pro použití těchto finančních prostředků (necelé tři týdny na konci roku) byl šibeniční a nemravný, opravdu však nemohla rada pro oněch 6 mil. najít uplatnění? Občané Lahovic a Lahoviček vystoupili na zasedání s návrhem soupisu oprav, které je podle nich nutno udělat a který, jak se ukázalo, měla rada v době rozhodování k dispozici. Nebo jinak - bylo skutečně nutné peníze nevyčerpané ve stanovené lhůtě vrátit? Co by se stalo, kdyby to městská část neudělala? Troufl by si ji snad Magistrát postihovat za to, že využila tyto prostředky ke stanovenému účelu o pár dní později, než jí blahosklonně určili městští úředníci?

Je to stále stejné, v posledních týdnech roku se vždy zázračně objeví rozpočtové prostředky, které celý rok nebyly, ale které se musí pod hrozbou jejich propadnutí vyčerpat do konce roku. K čemu to vede, není nutno rozebírat – buď k výdajům na úplné zbytečnosti nebo k tomu, že se (jako v tomto případě) prostředky nevyužijí vůbec. Má se ale tato hra ve stylu socialistického hospodaření hrát do nekonečna? Zbraslav není jedinou městskou částí postiženou povodněmi, nestálo za to vyvinout s ostatními městskými částmi společné úsilí ke změně takto nesmyslně nastavených pravidel? Když už je tu ojedinělá možnost využít finanční prostředky, které Praha milostivě pustí, musí se využít stůj co stůj, protože se už nemusí příště opakovat, a to právě s poukazem na to, že předchozí nabídka zůstala městskou částí nevyužita.

S likvidací následků povodní souviselo i rozhodnutí zastupitelstva o zřízení výboru pro obnovu povodněmi zasaženého území. Rozhodnutí se ovšem omezilo jen na volbu předsedkyně tohoto výboru (Mgr. Hasenkopfová z Lahovic) s tím, že o personálním složení se rozhodne až na následujícím zasedání, aniž by se jakkoliv rozhodlo (či jen diskutovalo) o alespoň rámcové náplni činnosti tohoto výboru (to, že je výbor ze zákona poradním orgánem zastupitelstva, je dost málo). Bude tento výbor shromažďovat podněty a návrhy z postižených oblastí a na základě toho navrhovat zastupitelstvu nebo radě přijetí příslušných rozhodnutí? Bude přicházet s vlastními návrhy nebo jen připravovat pro zastupitelstvo stanoviska k podnětům, které shromáždí? Bude předseda výboru přizváván na jednání rady týkající se předmětu činnosti výboru? Proč návrh na zřízení tohoto výboru neobsahoval odpovědi alespoň na tyto základní otázky zůstává nejasné. Bylo by to ale jistě účelnější než plané řeči o tom, že „složení a činnost výborů musí být založena na širokém politickém konsensu“. Je určitě mnohem jednodušší navrhnout vytvoření výboru (podvýboru), komise (subkomise) a opentlit to nicneříkajícími ideologickými frázemi než přijít se skutečně konkrétními a promyšlenými podněty. Bylo opravdu tak těžké navrhnout a zvolit další dva členy a určit hlavní směry činnosti výboru? Nelze se ubránit dojmu, že se tak ztratil další měsíc, ne-li víc, do dalšího jednání zastupitelstva.

Zasedání nechyběla oblíbená mantra „poskytování informací zastupitelům“. Tok informací z rady a úřadu směrem k zastupitelstvu je už po několik volebních období vděčným tématem nikam nevedoucích (protože nekonkrétních) debat prakticky na každém zasedání zastupitelstva, kdy někteří „opoziční“ zastupitelé mají, jak se zdá, dojem, že se rada a úřad za každou cenu snaží něco před nimi tajit. Tajit ovšem není ani co ani proč. Způsob a rozsah předávání podkladů zastupitelům je věc diskuse. Jejím výsledkem by však neměly být obecné proklamace, jak je tomu doposavad, ale jasně formulované usnesení zastupitelstva zavazující radu, v němž by se řeklo, co vlastně zastupitelstvo pro svou činnost požaduje (s návrhem takového usnesení zatím nikdo nepřišel). Nelze zároveň nevidět, že někteří členové zastupitelstva (shodou okolností právě ti, kteří na neinformovanost nejvíce žehrají) dělají jen málo pro to, aby se o věcech, které se v městské části dějí, něco dozvěděli také vlastním přičiněním, třeba tím, že jednou týdně zajdou na úřad a zeptají se, co je nového (o to více jsou pak ale slyšet na zasedání zastupitelstva). Stačí si jen vzpomenout, kdo z členů minulého zastupitelstva, kteří nebyli v povodňové komisi či krizovém štábu, se zajímal o to, co se na Zbraslavi a na úřadě děje během povodní a těsně po nich, neřkuli není-li někde třeba přiložit ruku k dílu.

Nic a nikdo nebrání tomu, aby se člen zastupitelstva zúčastnil kteréhokoliv jednání rady (komise, výboru) a získal tak pro sebe obraz o tom, co jej zajímá (pokud ho tedy něco skutečně zajímá a nechce se jen předvádět na zastupitelstvu). Každý člen zastupitelstva má také ze zákona právo požadovat informace související s výkonem jeho funkce od rady nebo jejích členů, od zaměstnanců úřadu, od předsedů výborů, od vedoucích právnických osob zřízených městskou částí atd. Má-li některý z členů zastupitelstva jakoukoliv osobní zkušenost s tím, že mu některý z radních nebo zaměstnanců úřadu poskytnutí požadované informace odmítl, nechť s tím vystoupí na zastupitelstvu, ve Zbraslavských novinách či jinak (doposavad tak, pokud je mi známo, nikdo neučinil).

Nelze se proto ubránit dojmu, že z doby před třinácti a více lety vypěstovaná a aktivitu ubíjející pohodlnost vyvěrající z pocitu, že se za mě „někdo“ postará a zařídí, vězí některých z nás ještě dost hluboko a bude trvat dlouho, než se podaří zbavit se jí. I přesto se mi však zdá, že redukovat výkon funkce poslance na pravidelné vybírání obálek s informacemi z  úřadu z poštovní schránky a účast na jednání zastupitelstva jednou za dva měsíce, kde zrekapituluji, co všechno mi nebylo zasláno a nemohl jsem se tak o tom dozvědět a připravit se na jednání, je poněkud málo.

Přijatá usnesení byla z valné většiny nakonec natolik amorfní a nicneříkající, že pro ně hlasovali všichni přítomní zastupitelé. Kromě diskuse o postupu při obnově povodněmi poškozeného území se totiž zastupitelstvo po většinu jednání utápělo v mluvnických cvičeních na všeobsažná (či spíše bezobsažná) témata jako je vztah koalice a opozice, což je v 15ti členném zastupitelstvu skutečně zásadní problém. Když už to jeden z přítomných občanů nevydržel poslouchat a poznamenal, že tyhle věci by si zastupitelé měli vyříkat mezi sebou a nezatěžovat tím jednání zastupitelstva, dostalo se mu moudrého poučení, že „to je přece zastupitelská demokracie“ (spíše by se chtělo říct „i to je zastupitelská demokracie“).

Nechce se tedy překvapit, co přinese další zasedání zastupitelstva. Nelze vyloučit ani to, že se začne racionálně jednat.

 Josef Vedral

(c) Jaroslav Pavlíčekhttp://Zbraslav.Info - soukromý informační server o městské části Praha - Zbraslav a okolí